Příběhy

„Už to zkrátka není o tom, že napíšu něco na tabuli a další hodinu z toho žáka vyzkouším,“ říká v rozhovoru pro Eduzměnu ředitel kanceláře ministra školství Jaromír Beran.

Aby si něco zapamatoval, musel to prožít. Postupně pochopil, že škola nenabízí to, co většina dětí potřebuje. Prožitek. A tak začal přemýšlet, jak může změnit systém. Přečtěte si rozhovor s ředitelem Nadačního fondu Eduzměna Zdeňkem Slejškou.

Příběh Kamily Drtilové je plný nečekaných a odvážných cest, v nichž vzdělávání mělo hlavní roli. Milovala český jazyk, dostala se na svou vysněnou školu, aby nakonec přehlcená vědeckými detaily odešla do francouzských Alp, kde se učila mluvit cizí řečí odposlechem, jako dítě.

Ivana Stará myšlenkou Eduzměny svým způsobem opravdu žije. Její škola teď prochází první fází, velmi podrobnou sondou, která má rozkrýt skutečné problémy jednotlivých škol a najít řešení na míru. „Řeknu vám osobní věc. Jsem ve školství od roku 1994 a poprvé mi připadá, že někdo myslí změnu opravdu vážně.“

Lucie Plešková je ženou, která stála u zrodu Eduzměny, jež jí už rok a půl zásadním způsobem ovlivňuje život. „Jsme průkopníci, děláme naprosto unikátní práci,“ říká.

Rozhovor s Pavlínou Jiříkovou, koordinátorkou tzv. mapování potřeb na Kutnohorsku Co vlastně potřebují ve své škole děti a jejich rodiče? Má škola vizi? A co potřebují její učitelé?

„Chybí rozprava o tom, co je pro nás důležité. Kdyby měla škola veřejnou vizi a měřila, jak ji naplňuje, bylo by to snazší pro všechny,“ říká Pavlína Jiříková, koordinátorka tzv. mapování, unikátního průzkumu...

„Nepotřebuju vědět, co znamená dělenec a dělitel, chci dělat hudbu. Nevím, proč se nemůžeme učit základy z matiky, češtiny a angličtiny a v ostatních hodinách by se každý rozvíjel v tom, co ho baví,“ říká čtvrťačka Berta. Na svůj věk má jasno.