
Příběhy
Tady najdete příběhy lidí, kteří jsou do projektu zapojení, i rozhovory se zajímavými osobnostmi, kterých se naše úsilí o změnu týká. Chceme totiž, abyste mohli Eduzměnu vidět jejich očima. A nechybí ani reportáže o událostech, kterými měníme vzdělávání k lepšímu.
„Chybí rozprava o tom, co je pro nás důležité. Kdyby měla škola veřejnou vizi a měřila, jak ji naplňuje, bylo by to snazší pro všechny,“ říká Pavlína Jiříková, koordinátorka tzv. mapování, unikátního průzkumu...
„I tady na Kutnohorsku jsou školy, kam má tendenci dávat své děti spíše elita, a pak jsou takové, kam se dávají ty vystrkované děti, které nejsou elitou. A...
Na chodbě v prvním patře základní školy Kamenná stezka v Kutné Hoře je rozruch. „Mapovači“ Eduzměny, kteří přijeli zjistit, jak se dětem líbí ve škole a jakou by...
Rozhovor s Pavlínou Jiříkovou, koordinátorkou tzv. mapování potřeb na Kutnohorsku Co vlastně potřebují ve své škole děti a jejich rodiče? Má škola vizi? A co potřebují její učitelé?
Po chodbách křesetické malotřídky na Kutnohorsku se za běžných okolností prohání šestačtyřicet dětí. Teď jsou prázdné a tiché. Stoupám po dřevěných schodech školy, která uvnitř vypadá, jakoby se tu zastavil čas...
Lucie Plešková je ženou, která stála u zrodu Eduzměny, jež jí už rok a půl zásadním způsobem ovlivňuje život. „Jsme průkopníci, děláme naprosto unikátní práci,“ říká.
Ivana Stará myšlenkou Eduzměny svým způsobem opravdu žije. Její škola teď prochází první fází, velmi podrobnou sondou, která má rozkrýt skutečné problémy jednotlivých škol a najít řešení na míru. „Řeknu vám osobní věc. Jsem ve školství od roku 1994 a poprvé mi připadá, že někdo myslí změnu opravdu vážně.“
Příběh Kamily Drtilové je plný nečekaných a odvážných cest, v nichž vzdělávání mělo hlavní roli. Milovala český jazyk, dostala se na svou vysněnou školu, aby nakonec přehlcená vědeckými detaily odešla do francouzských Alp, kde se učila mluvit cizí řečí odposlechem, jako dítě.
Když jsem poprvé potkala Lenku Eckertovou, ředitelku Nadace RSJ, zaujala mě svým velmi jemným, ale pevným projevem. Ještě před pár měsíci by někdo mohl považovat téma, které přináší, za okrajové – jak se děti ve škole cítí, co potřebují a zda mají ke vzdělávání vytvořený bezpečný prostor. Teď po koronakrizi je jasné, že půjde o jedno ze zásadních témat.