Příběhy
Tady najdete příběhy lidí, kteří jsou do projektu zapojení, i rozhovory se zajímavými osobnostmi, kterých se naše úsilí o změnu týká. Chceme totiž, abyste mohli Eduzměnu vidět jejich očima. A nechybí ani reportáže o událostech, kterými měníme vzdělávání k lepšímu.
Základní škola v Malešově patřila dříve spíše mezi ty klasické. Dnes tu děti dostávají stále větší slovo, přibývá času stráveného s rodiči a učitelé zavádějí jeden moderní prvek za druhým.
Kutnohorsko navštívilo koncem května šestnáct zástupců slovenského ministerstva školství a tamních Regionálních center podpory učitelů. Podstatnou část programu strávila delegace s kolegy ze vznikajícího kutnohorského Centra podpory vzdělávání.
Rozhovor s Matyášem Grimmichem, spoluautorem metodiky Řešíme společnou výzvu. Co má metodika učitelům přinést, jak vznikala, co může participace ve třídách zlepšit i jaká jsou její úskalí?
Víte jak vypadá vysvědčení v cizině? Známky většinou nechybí, slovní hodnocení je běžné.
Našeho programu Řešíme společnou výzvu se letos zúčastnilo 13 tříd z Kutnohorska. Slavnostní prezentace proběhly v polovině května v Tylově divadle v Kutné Hoře. Program učí děti uskutečňovat vlastní projekty. V nich se jako témata často objevují zlepšování vztahů ve třídě, péče o prostředí školy, zapojení se do širšího dění v obci nebo ve městě.
„Škola plná pohybu“. Tak se jmenuje 5. ZŠ v Mladé Boleslavi. Před budovou parkují kola a koloběžky, na chodbách visí boxovací pytle a koše na basket, u zdí stojí žebřiny, vše volně k dispozici. Na velké přestávky můžou děti do tělocvičny nebo do školního klubu, kde na ně čeká boulderová stěna a stoly na ping-pong. Pojďte se s námi inspirovat, stejně jako skupina učitelů z Kutnohorska.
Co přesně znamená participace dětí a k čemu je vlastně dobrá? Čím začít, když chci jako učitel/ka děti více zapojovat? Zeptali jsme se Zuzany Demlové ze Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání, která se podílela na naší metodice k programu Řešíme společnou výzvu.
Náš program Řešíme společnou výzvu inspiroval ZŠ Malešov k vlastnímu celoročnímu programu, který si škola řídí a financuje sama a jsou do něj zapojeny všechny třídy. V rámci 300 dní radosti tak vznikají projekty jako psaní třídní pohádkové knihy, série setkání s rodiči, učení v přírodě nebo se chystají různé akce pro děti z místní školky.
Na Kutnohorsku právě vrcholí pětiletý projekt rozvoje škol. Jeho základ tvoří devět žen a mužů, kteří intenzivně a nablízko pracují se všemi tamními školami. Jako průvodce působí i Jindřich Monček, který je zároveň ředitelem poděbradské školy Jedna radost.