Letní škola pro učitele a ředitele letos zavítala do Posázaví a zaměřila se na komunikaci a na vztahy. Tři desítky účastníků z Kutnohorska i vzdálenějších koutů republiky strávily tři dny mezi kopci, na břehu řeky, ve školicím středisku Samechov.
Program připravil tým Eduzměny a externích lektorů a byl postaven na učení zážitkem. „Chceme, abyste si tu sami vyzkoušeli metody, které vám mohou pomoci vytvořit dobré klima u vás ve škole,“ uvítala účastníky Jitka Gabašová, průvodkyně škol Eduzměny, která na letní škole fungovala jako programová garantka. „Naším cílem bylo naučit se vzájemné komunikaci, poznat svoje vlastní zdroje a vnímat svoje potřeby, myslet na well-being všech,“ shrnuje Gabašová.
Po aktivitách věnovaných seznámení se a budování důvěry účastníci prošli workshopy v nenásilné komunikaci, dynamice skupiny či well-beingu, mohli navštívit předpremiéru krátkého filmu Eduzměny, uvolnit se na hodině jógy nebo na vlastní kůži začít seminář Metoda vědomé stopy pohybu s Táňou Svatošovou.
Naším cílem bylo naučit se vzájemné komunikaci, poznat svoje vlastní zdroje a vnímat svoje potřeby, myslet na well-being všech.
V závěrečném ohlédnutí za letní školou učitelé například zmiňovali, že si s sebou nesou, že „aby byla možná dohoda, je nutné někdy opustit tu svoji roli, sám sebe, a soustředit se na to, co potřebuje k dohodě celá skupina, každý jednotlivec. Protože i kdyby tam byl jen jeden, který to bude bořit, dohoda nevznikne.“
„Na škole jsem jedna z mála, kdo je ve výuce otevřený novým cestám. Dostala jsem tady zase chuť v tom pokračovat, ujistila jsem se, že vlastně nejsem sama,“ říká například Vlasta, jedna z účastnic.
Ředitelka Markéta si zase domů veze zážitek metody vědomé pohybové stopy. „Často řeším, jak u dětí grafomotoriku rozvíjet, a tohle mě propracovaností té metodiky a díky tomu, že jsme si to mohla sama na sobě vyzkoušet, nadchlo,“ říká. Stěžejní myšlenkou, se kterou odjíždí, prý je, že „změna je možná, je tu na ni naděje a začíná u každého z nás“.
Na škole jsem jedna z mála, kdo je ve výuce otevřený novým cestám. Dostala jsem tady zase chuť v tom pokračovat.
Vědomá stopa pohybu zaujala i další ředitelku, Báru. „Určitě ji chci s dětmi vyzkoušet. Líbí se mi propracovanost té metody, že má 30 lekcí a jak si nádherně uvolní ruku,“ říká. Oceňuje, že některá cvičení se dělají i ve dvojici, obsahují třeba pozdrav nebo poděkování a učí nás vzájemnému respektu.
Také ji prý obohatila část věnovaná strategii komunikace s rodiči. „Třeba úvahy nad tím, jak jinak postavit rodičovské schůzky,“ upřesňuje. Zaujal ji prý nápad zahrát si i s rodiči na začátek i hrát různé hry na seznámení nebo je rozdělit do skupin a požádat je, aby společně vybrali tři věci, které od školy očekávají nebo se jich bojí. „Dostane tak víc lidí šanci projevit svůj názor a omezí se tím radikální rodiče, kteří jinak, když se mluví najednou se všemi, mohou debatu strhnout. Takto je mnohdy zkoriguje už ta skupinka,“ uvědomila si tu.
Marta zase vzpomíná, jak před rokem skončila s prací v korporaci a nevěděla, co se sebou. Nakonec se rozhodla zkusit to ve školství. „Letní škola mě ujistila v tom, že jdu správným směrem, protože jsem se tu s ostatními cítila dobře,“ popisuje. „A taky začnu dělat jógu, připomněla jsem si, že mi dělá dobře na záda,“ směje se.
