„Nepotřebuju vědět, co znamená dělenec a dělitel, chci dělat hudbu. A proto bych chtěla mít víc hudebky, protože takhle nemám tolik času hrát a cvičit,“ říká Berta, čtvrťačka z křesetické základní školy. Na svůj věk má jasno: Chce být hudebnice a odstěhovat se do Kanady.
„Nevím, proč se nemůžeme učit základy z matiky, češtiny a angličtiny a v ostatních hodinách by se každý rozvíjel v tom, co ho baví. Já se chci odstěhovat do Kanady, a tak bych chtěla mít víc angličtiny. Na francouzštinu jsem si stáhla aplikaci a učím se teď sama.“
Berta hraje na kytaru a na flétnu a se svým učitelem chce přejít ještě na příčnou flétnu. „Chtěla jsem být veterinářkou. Ale nakonec jsem se rozhodla mít zvířata jen jako koníček. Chci se přestěhovat do Kanady a tam hrát na kytaru. Líbí se mi, jaká je tam příroda. A přála bych si tam jet s tátou a potápět se tam,“ říká Berta.
Na kytaru chtěla hrát od mala, ale dostala se k ní až po shlédnutí filmu Julie and the phantoms. „To mě hodně inspirovalo, začala jsem koukat víc na muzikály a více se zajímat o hudbu. Zkouším psát i svoje písničky,“ říká Berta a přiznává, že ve škole jí moc nejde matematika. „Vím, že je důležitá, aby se mi nestávalo to, co se nám stalo v Chorvatsku, kde nám v obchodě prodali ten nejdražší chleba. Ale nepotřebuju vědět zase tolik podrobností.“
Známky? Lepší je slovní hodnocení
Na nedávné tiskové konferenci s hejtmankou středočeského kraje Petrou Peckovou, kterou uspořádala v křesetické škole Eduzměna, pak otevřeně pojmenovala, proč se jí nelíbí známkování:
„Byla jsem ráda, že jsem řekla, že se mi víc líbí slovní hodnocení než známkování. Doma si o tom povídám s mamkou, ale nikdy jsem se o tom nebavila s někým, kdo by to mohl změnit,“ řekla Berta po skončení konference.
Během covidu jí vyhovovalo, že místo známek dostávala od paní učitelky slovní hodnocení: „Známky mě nebaví. Je to pro mě jen číslo. Písemné hodnocení se mi líbí víc, je to mnohem lepší, když mě někdo hodnotí ve větách než jen číslem,“ říká Berta.
