Čerstvá studentka filosofie Melisa Ruszóvá trpí depresemi a úzkostmi. Protože na střední škole narážela u řady učitelů na nepochopení, rozhodla se zmapovat, zda je v tom sama, a rozeslala mezi své vrstevníky dotazník. Každý třetí teenager říká, že mu není dobře ze školy a trpí v této souvislosti úzkostmi, zjistila například.
„Sama mám psychické problémy, mám diagnostikovanou úzkostně depresivní poruchu. Když mám horší etapu, ztrácím kompletně motivaci,“ říká Melisa. Před třemi roky měla období, kdy nebyla ani schopná vstát z postele. Navštívila s maminkou odborníka a začala s medikací. Než léky zaberou, může trvat i tři měsíce. Současně ne vždy sednou hned první pilulky. „Trvalo to a přitom jsem se snažila zvládnout školu,“ vzpomíná studentka. „Tušila jsem, že takové problémy neřeším jen já, a přemýšlela jsem, jak si toto tušení potvrdit a zároveň dát ostatním vědět, že v tom nejsou sami,“ vysvětluje pohnutky za rozesláním dotazníku.
Dotazník distribuovala elektronicky přes sociální sítě v roce 2022, zejména na Kutnohorsku a Čáslavsku, kde v té době studovala střední školu. Se svými zjištěními se obrátila na Eduzměnu s prosbou o pomoc s jejich šířením. Sešlo se jí 105 odpovědí, přičemž většina z nich byla od respondentů ve věku 16 až 20 let.
Dva ze tří respondentů říkají, že trpí stresem a nepříjemnými pocity ze školy. Každý třetí se domnívá, že trpí úzkostmi. Každý devátý má psychickou poruchu diagnostikovanou lékařem.
(Pozn.: Čísla jsou absolutní hodnoty odpovědí, ne procenta.)
.jpg)
.jpg)
Tři čtvrtiny středoškoláků považují psychické obtíže a negativní vliv školy na okolnosti jejich vzniku i prožívání za problém, který by se měl řešit.
Většina z nich zároveň hodnotí postoj učitelů k těmto problémům nevalně. Čtyři a méně hvězdiček z deseti dali v dotazníku učitelům tři čtvrtiny respondentů.
.jpg)
Zhruba desetina respondentů situaci řeší medikací, téměř polovina ji ale dle svých slov neřeší nijak, „snaží se to prostě zvládnout“ sami.
