Co se vám honí v hlavě, když se vám na displeji mobilu objeví číslo školy? Rozbuší se Vám srdce, protože očekáváte nějakou nehodu nebo průšvih? Čekali byste dobrou zprávu? A o čem to vlastně vypovídá? Spolupráce mezi rodiči a školou často vázne. Přitom dobrá komunikace má přímý dopad na spokojenost dítěte a na jeho studijní výsledky.
Unie rodičů připravila sérii seminářů pro rodiče se zaměřením na zlepšení komunikace. Řadu z nich pořádá s podporou Eduzměny také na Kutnohorsku. Připojit se však mohou všichni rodiče, učitelé, ředitelé a zřizovatelé z celé ČR.
Pokud nebudeme se školou komunikovat, nebudeme rozumět, jaké metody učitelé používají a proč. Když jim nebudeme rozumět, nemůžeme pomoci našim dětem.
„Pokud nebudeme se školou komunikovat, nebudeme rozumět, jaké metody učitelé používají a proč. Když jim nebudeme rozumět, nemůžeme pomoci našim dětem,“ říká na úvod semináře Jana Neumajerová, lektorka Unie rodičů a maminka, která je zároveň místopředsedkyní spolku v ZŠ Na Beránku.
Příběh její školy zní trochu pohádkově. Je za ním ale hromada práce a učení. Rodičovská skupina je zde velmi silná, zapojeny jsou čtyři stovky rodičů. I když nejsou všichni tak aktivní, spolek se dnes významně spolupodílí na rozhodování ve škole, komunikuje s novými rodiči, chodí na dny otevřených dveří, propojuje se s rodiči ve školce a vytváří silnou podporu učitelům. Ať už pořádáním všemožných akcí, tak pravidelným setkáním, kde pomáhá s plánováním a organizací projektů. Aby například mohl na týden přijet cirkus do školy a připravovat vystoupení s dětmi, musejí rodiče postavit šapitó a následně jej zbourat.
„Na to, že jsme takto aktivní, připravujeme rodiče už před nástupem do školy, mají možnost se zeptat na naši zkušenost a my je předem upozorňujeme, že budeme potřebovat, aby se zapojili, protože není jednoduché tento program udržet ve veřejné škole. A nejde o finanční podporu, ale o morální podporu učitelů, aby věděli, že o jejich práci a směr stojíme a dáváme jim zpětnou vazbu. Velkou část rodičů toto odradí a velkou část to naopak zaujme,“ říká Jana Neumajerová, pro kterou bylo důležité, že své dítě na devět let neodevzdá někam, kde neví, co se s ním děje. „Chci být součástí jeho cesty vzděláváním. A to předáváme i rodičům a vysvětlujeme jim, že vzdělávání dětí je i jejich zodpovědností,“ dodává Jana.
Spokojenost rodičů je zásadní k tomu, aby byly spokojené ve škole i děti.
Komunikace se školou? Spokojenější dítě
Jak ale začít, když jsme jako rodiče ve škole noví? A proč se vůbec zapojovat? Z šetření České školní inspekce, která se po první vlně covidu zaměřovala na měření spokojenosti dětí a rodičů vyplynulo, jak masivně narostla komunikace školy s rodiči, nejvíce u dětí na prvním stupni. Další průzkum ministerstva školství a Učitele naživo ukazuje, že čím více rodiče komunikovali se školou, tím více byli spokojeni, stejně tak i jejich děti. „Spokojenost rodičů je zásadní k tomu, aby byly spokojené ve škole i děti. Aby rodiče dokázali podpořit děti, i třeba k respektu k učiteli, potřebují chápat, co se ve škole děje. A to bez komunikace nepůjde,“ upozorňuje Jana Neumajerová.
Kde se mohou rodiče zapojit:
- jednorázové akce neformálních skupin rodičů – po domluvě se školou můžete spolu s dalšími rodiči uspořádat jarmark, zahradní slavnost, festival nebo rodičovskou kavárnu. Není třeba dělat žádné formální kroky.
- rodičovské spolky – musí být registrované, jejich fungování je spojené s administrativou, ale můžete se např. ucházet o různé granty.
- lektoři volnočasových aktivit, asistenti pedagoga – umíte něco, co byste rádi škole nabídli? Můžete oslovit učitele či vedení školy a nabídnout jim lekce nebo workshopy.
- školská komise zřízená pro daný obvod – výborná příležitost, jak potkat rodiče a učitele z jiných škol v obvodu, navštívit jiné školy a vzájemně se propojit.
- MAPy – místní akční plány jsou také místem, kde se rodiče mohou neformálně propojit
- školská rada – každá škola má ze zákona ustavenou školskou radu, složenou ze zástupců rodičů či zletilých žáků, učitelů i zřizovatele. Své zástupce do školské rady si rodiče volí...
Měla by to být škola, která jako první udělá krok směrem k rodičům.
Když to „drhne“
Dobrá komunikace vyžaduje snahu na obou stranách. „Měla by to být škola, která jako první udělá krok směrem k rodičům. Škola je v roli profesionála a je na ní, aby navázala a udržovala s rodiči kontakt,“ říká předsedkyně Unie rodičů Angelika Gergelová. Rodič se pak může zapojit, propojit s dalšími rodiči a spoluvytvářet školní komunitu. „Největší překážkou bývají různé předsudky a domněnky. Ty vznikají ve chvíli, kdy je vzájemná komunikace mezi rodinou a školou nedostatečná nebo jednostranná, případně k ní dochází jen tehdy, když nastane nějaký problém. Škola i rodiče pak mohou zaujmout mocenské pozice, na obou stranách se ‚objevuje strach nebo pocit ohrožení'“, vyjmenovává Angelika Gergelová hlavní překážky dobrých vztahů ve škole. Mohou to také být nepříjemné vzpomínky na školu, které rodiči brání vykročit a návázat vztah.
Z vyjádření rodičů, kteří se připojili na seminář, vyplynulo, že největší překážku svého zapojení do života školy vnímají v nedostatku času, informací, neochoty ze strany školy a v různých postojích rodičů. Podle Jany Neumajerové je rodičovská komunita skutečně velmi různorodá a je třeba naučit se spolupracovat se všemi. I proto Unie rodičů pořádá pravidelné akce. „Chceme vtáhnout rodiče do vzdělávání a posilovat u nich pocit odpovědnosti, aby se zajímali o život ve škole svých dětí, věděli, že se jich týká, a hledali cestu, jak se do něj zapojit,“ říká Angelika Gergelová. Stačí však začít drobnými krůčky, seznamovat se s ostatními rodiči, kteří mají podobné hodnoty, komunikovat mezi sebou, i s učiteli a vedením školy a otevřeně, s respektem spoluvytvářet prostředí, kde se budou všichni cítit dobře.
Jasné hranice
Než se škola otevře rodičům, je dobré, aby si učitelé ujasnili pravidla a hranice pro vzájemnou spolupráci, a to tak, aby byli připraveni a nevnímali rodičovské zapojení jako kontrolu nebo ohrožení. „Nebojte se, pozvěte rodiče do školy, děti z toho budou těžit,“ povzbuzuje na semináři zástupce ze škol Jana Neumajerová. Participace rodiny může být pro učitele velkou výhodou, rodiče jsou aktivnější, přebírají zodpovědnost, například během návštěvy v hodině si mohou uvědomit, jak náročná je role učitele. Pokud si škola může být jistá podporou rodičů, může si dovolit pustit se i do náročnějších projektů.
Jak zapojit rodiče krok za krokem:
- Rodiče jdou do školy – první kontakt, rodičům je jasné, na koho se mohou obrátit, jak a kdy (učitel, ředitel, paní hospodářka, školní poradce, psycholog, asistent, školská rada) Je dobré dávat i pozitivní zpětnou vazbu, neřešit jen problémy.
- Pozvání na akci – rodiče přicházejí do školy na besedy, ukázkové hodiny, dílny a akce, které spolupořádají děti, mají možnost se vzájemně poznat. Je důležité zvolit vhodný den a čas, aby se rodiče mohli zúčastnit.
- Rodiče organizátoři – rodiče spolupracují, zapojují se a pořádají různé akce.
- Společné plánování – rodiče se pravidelně setkávají s učiteli a podílejí se na tvorbě plánu aktivit a přípravě akcí ve škole.
- Rodič lektorem – rodič se může zapojit aktivně do výuky a předávat své know-how, formou jednorázového workshopu, projektové výuky či kurzu. Rodič se může stát asistentem pedagoga.
