Zkuste si představit, že dostanete možnost si desetkrát za rok na den odskočit z vaší práce a věnovat se svému rozvoji. Růst jako člověk i ve své profesi, poznat se s podobně naladěnými kolegy z jiných působišť a nechat se hýčkat péčí profesionálních lektorů. Mít k dispozici pravidelnou podporu mentora. Zkoušet si nové znalosti v praxi. Dovolit si i chybovat.
To vše nabízí učitelům z Kutnohorska program Otevíráme dveře kolegiální podpoře aneb Hledáme pedagogy-lídry, který úspěšně uzavřel první rok 1. běhu. Od září navazuje dalším ročníkem plným společného učení, tentokrát zaměřeného na formativní přístup ve výuce a rozvoj vzájemné podpory mezi kolegy.
Jak se pozná dobrý učitel?
Je půlka června a v historickém sále Dačického domu živě debatuje pětadvacet učitelů. I když jsou z různých koutů Kutnohorska a školy mnohých dělí desítky kilometrů, všichni si tykají, vzduchem létají vtipy, je vidět, že tahle parta se dobře zná.
Neříkám, že to vždy dělám, ale chtěla bych být žákům průvodcem, nikoliv jim vědomosti předávat hotové.
Mají za sebou také dva semestry intenzivního tréninku, zaměřené na metody aktivního učení a mentoring. Dnešním setkáním celoroční běh vrcholí, a tak je věnováno závěrečným shrnutím a reflexi.
V individuální práci mají účastníci například nejprve sami pro sebe sepsat 5 znaků učitele, který podle nich vede výuku kvalitně. Zaznívá třeba, že takový učitel žáky motivuje, vytváří přátelské a bezpečné prostředí. „Neříkám, že to vždy dělám, ale chtěla bych být žákům průvodcem, nikoliv jim vědomosti předávat hotové,“ shrnuje svoji představu Markéta z Uhlířských Janovic.
Ve čtveřicích pak účastníci diskutují, třídí své úvahy do myšlenkové mapy a nakonec se je snaží za celou skupinu shrnout jednou větou s pevně daným začátkem. Netrvá dlouho a sálem se nesou následující věty:
„Věříme, že bezpečné prostředí podporuje aktivní účast žáka.
Věříme, že tam, kde je strach a nepohoda, nemůže docházet k učení.
Věříme, že dobré plánování je klíčem k úspěchu.
Věříme, že zavádění popisného jazyka, orientace na smysluplné cíle a bezpečné klima zkvalitňují výuku.
Věříme, že hlavní roli má hrát žák.“
Následují další reflektivní cvičení. „Aktivity jsme zaměřili na ujasnění základních pojmů, na zvědomění toho, jak spolu jednotlivé rysy výuky souvisí,“ komentuje průběh setkání lektorka Kateřina Adami.
Dále mají skupinky vymyslet otázky pro sousední učitelské party. Jak se nenechat demotivovat kolegy méně naladěnými pro změny? Jak vzbudit u všech dětí odpovědnost za svoje učení? A zaznívají i odpovědi. „Motivace není mojí zodpovědností, mojí zodpovědností je vytvořit pro to podmínky,“ říká jedna z ředitelek. „Zapojit do toho i rodiče,“ navrhuje další.
Sdílení zkušeností vyvolá i otázka „Jak se stanu dobrým průvodcem pro své žáky?“ Učitel Jirka například doporučuje: „Když odejdu a počkám chvíli vedle dveří a slyším, že počítají, je to pro mě známka, že to funguje, že to řeší kvůli sobě a ne kvůli tomu, že tam jsem já.“ Jiná pedagožka zase sdílí zkušenost ze školky v Šestajovicích, kterou navštívila v rámci inspirativní návštěvy s Eduzměnou: „Tam pomáhalo, že děti nechávali někdy hodiny plánovat.“ Zaujalo ji prý, že se tam dětí ptali, kam ten den půjdou. „Děti daly tři návrhy a učitel je nechal hlasovat, už odmalinka si na to zvykaly,“ popisuje.
Právě na rozvoji, sdílení osvědčených postupů z praxe i řešení aktuálních trablů program Otevíráme dveře kolegiální podpoře aneb Hledáme pedagogy-lídry staví. V uplynulém školním roce za podpory lektorek z organizace JOB – spolek pro inovace a částečně také průvodkyň škol z Nadačního fondu Eduzměna Pavly Seidlerové, Petry Keprtové, Kateřiny Adami a Hany Žežulové.
Pětadvacet účastníků absolvovalo díky finanční podpoře Nadačního fondu Eduzměna zdarma 80 hodin výcviku, domácí tréninky a konzultace s mentorem.
A jak se jim to líbilo? „Nejvíc na kurzu oceňuji mentorskou podporu – pětkrát za mnou do výuky přišel mentor a reflektovali jsme ji. Cítím u sebe velký posun v konkrétních metodách i v celkovém postoji k vzdělání,“ říká například učitelka Anita ze Střední průmyslové školy. „Lidi si často myslí, že si učitel stoupne před tabuli, dětem něco řekne a oni to pak udělají. To ale na dnešní děti nefunguje,“ dodává. Osvědčilo se jí třeba děti víc zapojovat, aby samy pracovaly. „Význam toho jsem sice před kurzem tušila, ale teď jsem se v tom upevnila a nasdíleli jsme s ostatními, co komu funguje,“ říká.
Připravit se společně
Spokojená je i její kolegyně Tereza ze ZŠ Malešov. „Poznala jsem tu lidi, kteří smýšlí o vzdělávání podobně,“ říká s tím, že oceňuje možnost osahat si aktivní metody výuky a zkusit si modelovou výuku ve skupině. Například ji zaujala technika skládanek. „Žáci dostanou rozstříhané části textu a každý má ze své části vytáhnout to, co mu přijde nejdůležitější. Pak jde do jiné skupiny a tam své části předává,“ popisuje. Žáky to prý vede k tomu sami si říct, co chtějí ostatním předat, a učí se sdělení smysluplně shrnout, prezentovat.
Tereza učí přírodopis a chemii a je na své škole na tyto předměty sama. „Bylo pro mě moc příjemné potkat se tu s kolegyní, která má na starosti stejné předměty, jednu hodinu jsme tu i připravily společně,“ chválí si.
Lidi si často myslí, že si učitel stoupne před tabuli, dětem něco řekne a oni to pak udělají. To ale na dnešní děti nefunguje.
Samozřejmě žádný program nesedne ve všech směrech všem. Někteří účastníci například považovali takto intenzivní kurz za příliš časově náročný, jiní ocenili metodický kurz, ale už méně mentoring, či naopak. Shoda ale panuje na jednom: mít možnost potkávat se pravidelně celý rok s podobně naladěnými kolegy může učitelům dávat mnoho dobrého. „Tak dlouhý kurz jsem od vysoké školy prožila poprvé,“ sdílí zmiňovaná učitelka Tereza. „Mohla se mezi námi za ten čas vybudovat lepší důvěra, která umožnila třeba i hlubší sdílení,“ říká.
Na závěr setkání mají účastníci čas písemně sami pro sebe shrnout, kde si jako učitelé stojí a kde se vidí za tři roky. A někteří přemýšlejí i o bližší budoucnosti – již v září startuje druhý rok programu.
„Program Otevíráme dveře kolegiální podpoře aneb Hledáme pedagogy-lídry se od ostatních programů nabízených Nadačním fondem Eduzměna liší především svojí dlouhodobostí,“ vysvětluje Iva Vopěnková, která ve fondu koordinuje aktivity pro učitele. Kdo má zájem spíše o jednorázové vzdělávací akce, tomu koordinátorka doporučuje například metodická centra.
JOB – spolek pro inovace, který program pro Kutnohorsko garantuje, chystá na podzim pro učitele z regionu dvojí nabídku: pokračování pro účastníky loňského běhu, přičemž ústředními tématy by měl být formativní přístup a sdílení mezi kolegy. Zároveň nabízí i zapojení se do nového běhu pro nové zájemce.
