.jpg)
Zrezavělý rýč zajede do kamenité hlíny a přihodí drn trávy na zelenavou kupičku. Donedávna nezáživný roh dvora ZŠ Kamenná stezka se vydává na novou cestu – nebo se na ni spíš vrací. Od letošního roku nabízí Eduzměna v rámci rozvojových plánů škol projekt Život chleba, který dětem umožní vyzkoušet si, jaké to je, jíst chleba z vlastnoručně vypěstovaného obilí. Ne na všech školách ale záhon, natož políčko, je. To byl i případ „Kamenky“, kde se proto 7. října sešli brigádníci z řad rodičů i dětí, aby to změnili. V předem vytyčeném čtverci se činilo asi třicatero rukou.
Největší výzvou se ukázal být mírný svah, s nímž si ale přítomní pod vedením lektorky Kláry Kolmanové a učitele Jakuba Obraze poradili za pomoci ohrazovacích prken a „vodováhy“ v mobilu. A mezi rytím a řečí už začínají vznikat další nápady – že by nemuselo zůstat jen u políčka (v družině ostatně rovnou začali také dva další záhonky chystat), že by na dvůr prostý stromů mohla jedna z maminek nabídnout vzrostlou švestku, že by se mohl na Vánoce uspořádat taneční večer pro rodiče.
Poslední dva roky jsme se moc potkávat nemohli, jsem ráda, že ostatní víc poznám.
„Bydlíme v bytě, chatu nemáme, je to pro mě relax, chvilku se tady rýpat v hlíně,“ pochvaluje si akci jedna z maminek, Kristýna. „Poslední dva roky jsme se navíc moc potkávat nemohli, jsem ráda, že ostatní víc poznám,“ dodává. K tomu napomohlo i posezení u vlastnoručně připraveného občerstvení, děti se zase vyřádily na hromadě hlíny, která se sem navezla.
Právě možnost setkat se k projektu přilákala i učitele Jakuba Obraze, jehož druháci se o políčko mají starat. „Navíc je to provede přípravou pokrmu, s kterým se na talíři setkávají každý den,“ dodává.
Za hodinku už je ve vytyčeném čtverci krásně zarovnaná čerstvá zemina a vše je připraveno pro pondělní výuku, během které děti na chvíli vyběhnou ven ze tříd, chopí se hrabiček a žito a pšenici zasejí. Spolu se zrny mohou do hlíny přidat nějaké vlastní přání napsané na přírodní papír a svěřit ho poli. Protože obdobná aktivita probíhá i na nedaleké škole Tomáše Garrigua Masaryka, mohou se těšit, že do Vánoc možná poznají ještě další nové přátele – obě školy totiž chystají různé společné slavnosti a sdílení zkušeností nejen o tom, jak jim pšenice poroste – například na dobu adventu.
Lektorka Kolmanová se bude s oběma skupinami vídat během celého roku, v zimě si mohou zkoušet třeba živit kvásek, na jaře přijde řeč na plevel a k čemu může být i dobrý. Hovor se může stočit i k vlastnostem půdy a rozdílům mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím, na různé slavnosti, které se dřív k poli pojily. Sklizeň obilí bývá v létě kolem svaté Markéty, podle Kolmanové ale školáky v předchozích ročnících projektu neodradilo, že by měli do školy přijít o prázdninách. „Někdo vždycky přišel,“ přikyvuje.
Žáci se naladí na rytmus roku, propojí se s další školou, někdy se taky něco nepovede, třeba pole zaroste nebo úroda zplesniví, učí je to pečlivosti a trpělivosti.
Po sklizni žáci obilí vymlátí a i v letošním roce by pak měli mít možnost zkusit si své výpěstky pomlít, přimíchat do chleba a využít pec v Ekocentru Divočina v Malešově.
Jak říká Kolmanová, projekt ale nabízí víc než jen „svačinku s příběhem“. „Žáci se naladí na rytmus roku, propojí se s další školou, někdy se taky něco nepovede, třeba pole zaroste nebo úroda zplesniví, učí je to pečlivosti a trpělivosti,“ vysvětluje lektorka.
Během zakládání pole se v jedné staré kůlně na dvoře Kamenky našly zrezivělé rýče i staré motyky. Uložené tu byly od hodin „pozemků“, které na škole ještě v 90. letech probíhaly. V určitých cyklech možná nefunguje jen život v přírodě, ale i ve škole.
Více o projektu Život chleba včetně metodiky z loňského roku najdete zde.
Projekt původně vznikl v rámci MAP Kutnohorsko a v letošním roce jsou do něj díky Eduzměně zatím zapojeny ZŠ Kamenná stezka, ZŠ Tomáše Garrigua Masaryka a přípravná třída ZŠ Uhlířské Janovice.
