Základní škole Kamenná stezka, sídlící nedaleko centra Kutné Hory, svitla naděje, že by se do budoucna mohla zbavit své nálepky „romská“, kterou si vysloužila díky vysokému procentu dětí ze znevýhodněných rodin. Děti z místních ubytoven už nebudou všechny patřit pod Kamennou stezku, ale rozdělí se mezi další školy ve městě. Zastupitelé schválili minulý týden vyhlášku, podle které se mění spádové oblasti v Kutné Hoře. Jak moc se situace změní, teď závisí na školách a rodičích.
„Uvědomujeme si, že to je jen první krok. A říkáme tím, že chceme pomoci Kamenné stezce a nechceme v Kutné Hoře segregovanou školu,“ řekl místostarosta Kutné Hory Vít Šnajdr.
Situace na Kamenné stezce není dlouhodobě jednoduchá, škola stojí na hranici své existence. Téměř polovina žáků tu má speciální vzdělávací potřeby a zájem majority díky tomu není velký. Přesto se snaží být atraktivní, zavedla například projektové vyučování v rámci programu Začít spolu, čímž začíná být pro některé rodiče zajímavá.
Více si přečtete zde:
Problémy Kamenné stezky popsala zastupující ředitelka Andrea Melechová Ruthová v rozhovoru pro Eduzměnu. Brzy na to se konala schůzka o změně spádových oblastí se zástupci škol, kterých se týká: ZŠ T. G. Masaryka, ZŠ Jana Palacha, ZŠ Žižkov, kde Eduzměna sehrála roli mediátora. Všichni ředitelé souhlasili, aby si místní ubytovny a městský úřad mezi sebe rozdělili.
„Je to skvělý krok a důležitá deklarace města. Zároveň je to začátek a bude třeba dále intenzivně pracovat s rodiči, se školami a sociálními službami. Bez jejich vzájemné spolupráce to fungovat nebude,“ řekla Lucie Plešková, zástupkyně ředitele NF Eduzměna, která se v případu angažuje.
Co se reálně změní? Záleží na ochotě škol a rodičů
Změna spádových oblastí neznamená pro školy v Kutné Hoře žádný dramatický převrat. Stávající děti se nikam přesouvat nebudou, půjde až o nové prvňáky. Jejich počty v tuto chvíli Eduzměna zjišťuje, aby pak mohla začít s podporou škol, rodičů a také se zefektivněním sociální pomoci. „Půjde o několik prvňáků. Chceme vysvětlit romským rodičům, proč je dobré, aby byly děti rovnoměrně rozmístěné a nebyly jen na Kamenné stezce, protože víme, že mají tendence dávat je jen tam,“ říká Lucie Plešková. Eduzměna chce také podpořit školy, aby se se svými budoucími prvňáčky předem seznámili, aby dostatečnou pomoc dostali také jejich učitelé. Eduzměna chce rovněž zkusit zlepšit bytovou situaci ohrožených dětí, proto jedná s Platformou pro sociální bydlení. „Víme, že kvalitní bydlení je základ, aby se mohlo rodinám dařit lépe, což má obrovský dopad na děti. Chceme namodelovat koordinovanou spolupráci všech, abychom zjistili, co funguje a co ne,“ říká Lucie Plešková.
Ani pro zastupující ředitelku školy na Kamenné stezce Andreu Melechovou Ruthovou to nebude žádná radikální změna. Pokud se jí k zápisu dostane dítě z jiné spádové oblasti, může ho sice zkusit „odeslat“ na spádovou školu, odmítnout jej může ale pouze v případě, že by měla zcela naplněné kapacity. Což je v případě Kamenné stezky velmi nepravděpodobné. Přesto Andrea Melechová Ruthová krok zastupitelství vítá.
„Je to pro mě první signál, že se pro nás může něco zlepšit. Víme, že jsou romské rodiny zvyklé k nám děti dávat, více jak polovina z nich tu má sourozence, takže víme, že budeme potřebovat pracovat s rodiči,“ říká Andrea Melechová Ruthová.
Nebudu je přesvědčovat, aby k nám šly, říká ředitelka školy
Ředitelé ostatních škol se změně spádovosti nebránili, zároveň dávají najevo, že žádnou speciální podporu nebo přípravu pro tyto děti neplánují. „Nemám s tím žádný problém, ubytovna v Lorecké je nejblíže k naší škole, takže mi dává smysl, aby děti patřily k nám,“ řekla ředitelka ZŠ Jana Palacha Jaroslava Drabešová. Že by její škola měla přijmout děti ze znevýhodněných rodin, se neobává. „Na naší škole máme dost dětí z Mongolska, vietnamských dětí, takže zkušenosti s dětmi, které potřebují další péči, máme,“ řekla Drabešová. Ředitelka školy zároveň zmiňuje, že ale nebude pro tyto děti vytvářet žádnou „extra podporu“. „Nebudeme se bránit tomu, když přijdou, ale nebudu je přesvědčovat,“ dodala Drabešová.
Že bude potřeba pracovat se školami a rodiči, si je vědomé i vedení města. „Jsme na začátku. Nebude to teď žádná velká změna, ale víme, že je třeba otevřít širší diskusi,“ řekl Vít Šnajdr. Podobný pohled má i místostarostka Silvia Doušová, podle které bude trvat delší dobu, než se z povědomí lidí dostane nálepka, kterou Kamenná stezka ve městě má. „Každá škola tady má nějakou nálepku, ZŠ Masarykova je sportovní, Jana Palacha je jako jediná bezbariérová. Tím rozhodnutím jako město říkáme, že si přejeme, aby tu školy byly rovnocenné, nechceme tu jednu segregovanou školu,“ říká Silvia Doušová.
Expertka: Rodiče potřebují podporu. A znát svá práva a povinnosti
S místními romskými rodiči už od léta pracuje také expertka na inkluzivní vzdělávání Magdalena Karvayová, která v roce 2014 spoluzaložila ostravskou neziskovou organizaci Awen Amenca. Ta pracuje na tom, aby děti z romských komunit získaly šanci na kvalitní vzdělání, vysvětluje rodičům, jak funguje vzdělávací systém, jaká jsou jejich práva a povinnosti a proč je důležité, aby jejich děti získaly dobré vzdělání. Za sedm let své práce oslovila Awen Amenca tisíce rodičů a více než 800 romských dětí díky tomu nastoupilo na klasické základní školy.
„Propojili jsme se zatím s třiceti romskými rodinami v Kutné Hoře. Třičtvrtě z nich dává své děti na Kamennou stezku. Jako důvod uvádějí, že se tam cítí bezpečně a je tam vstřícné prostředí. Když jsme se jich ptali, proč nechodí jinam, někteří odpovídali, že to zkoušeli, ale jejich děti se tam například setkaly s šikanou, která se dostatečně neřešila. Někteří uvádějí, že je školy odmítly s tím, že pro ně bude jednodušší, když půjdou na Kamennou stezku,“ říká Magdalena Karvayová. Cílem přitom není rodiče přemlouvat, aby změnili školu, ale informovat je, aby rozuměli, proč je vzdělání jejich dětí tak důležité a uměli si poradit s nátlakem.
„Některé školy totiž tlačí rodiče do toho, aby s dětmi šli do poradny, protože pokud mají nějaké postižení, mohou je poslat do speciální školy. A někteří rodiče si to i přejí, protože mají na běžných školách špatné zkušenosti. Proto jim vysvětlujeme, jak se mohou bránit, aby také věděli, co je diskriminace, protože někteří si stále myslí, že diskriminace je, když jim někdo řekne: ‚Ne.‘
Aby rozuměli tomu, že ze speciální školy je cesta k sekundárnímu vzdělání v podstatě nemožná,“ říká Magdalena Karvayová, která povzbuzuje romské rodiče, aby se nebáli a uměli se vyrovnat i s tím, že to pro jejich dítě nebude zpočátku jednoduché. „Ano, potřebují podporu. Ale nesmíme utíkat, to se nic nezmění, musíme se s tím poprat,“ dodává.
Jak to může vypadat, když ředitel a učitelé segregované školy zůstanou bez pomoci, ukazuje i díl Džungle před tabulí seriálu České televize Ochránce, který se v předpremiéře promítne v Kutné Hoře. Už tento čtvrtek od 17. hodin v kinosále Střední průmyslové školy. Následné debaty se pak zúčastní místostarosta Kutné Hory Vít Šnajdr, Magdalena Karvayová za organizace pracující s romskou komunitou, Tomáš Feřtek, spoluautor scénáře a spoluzakladatel EDUin a Karel Handlíř, ředitel ZŠ z Krnova, města, které úspěšně zrušilo segregovanou školu.
Martina Kopecká
