„Přineslo nám to spoustu novinek. Střední článek je z mého pohledu správný krok a je dobré, když se školám věnují konkrétní lidé, kteří chtějí pomáhat a chtějí se zapojit, popisuje starostka Semil Lena Mlejnková na setkání s Eduzměnou, jak vypadá testování tzv. středního článku podpory, které na Semilsku a Svitavsku spustilo ministerstvo školství loni na jaře. A dodává: „Je to něco, co může školám a jejich ředitelům velmi prospět.“
Jak podpora vypadá
Střední článek má zlepšit komunikaci mezi školami a ministerstvem školství. Resort loni v březnu spustil pilotní projekt a zařadil do něj Semily, které s Eduzměnou spolupracují a jsou jedním z našich zkušebních regionů.
„Tím, že jsme začali fungovat s Eduzměnou, tak jsme se stali jakýmsi ‚prokontrolovaným‘ regionem v tom, jaké školy v regionu máme. O vzdělávání se začalo mluvit. Byli jsme osloveni z Ministerstva školství ČR, že by zde rádi udělali pilotní projekt na střední článek podpory,“ říká Lena Mlejnková.
Lidé, kteří vytvořili tým středního článku, jsou v regionu známými osobnostmi, včetně například zkušeného ředitele školy. Je obrovská výhoda, že jsou fyzicky v kanceláři, kam lidé mohou napsat nebo volat a ten telefon jim vždy někdo vezme.
Semilský střední článek poskytuje podporu mateřským a základním školám, střední školy zahrnuté nejsou. Pilotní projekt je plánovaný minimálně na dva roky. Postupně byl vytvořen tým 4 koordinátorů článku převážně se znalostí regionu. „Lidé, kteří vytvořili tým středního článku, jsou v regionu známými osobnostmi, včetně například zkušeného ředitele školy,“ popisuje Lena Mlejnková.
Podpora v podobě konkrétních lidí, kteří se problémům škol mohou věnovat, podle starostky Semil funguje. „Je obrovská výhoda, že jsou fyzicky v kanceláři, kam lidé mohou napsat nebo volat a ten telefon jim vždy někdo vezme. Že jsou v regionu lidé, kteří fyzicky přijdou do školy a mluví s jejím vedením. Školy tak v nich mají jakési podpůrce, průvodce,“ dodává Lena Mlejnková.
V době, kdy ministerstvo střední článek na Semilsku spouštělo, školy čelily pandemii covidu. A to rozjezdu projektu pomohlo. „Tím, že byl covid, totiž školy potřebovaly nabízený servis, především právní,“ vysvětluje Lena Mlejnková. Koordinátoři tak ředitelům pomohli pochopit a zavést aktuální covidová nařízení a další potřebné dokumenty. Do projektu je zapojený i právník a úřednice přímo z ministerstva.
Členové týmu středního článku dělají spíše právní a poradenský servis a pomáhají se směrnicemi. Zatím se jim nedostalo možnosti věnovat se samotnému vzdělávání.
Co nefunguje
„Členové týmu středního článku dělají spíše právní a poradenský servis a pomáhají se směrnicemi. Ale zatím se jim nedostalo možnosti věnovat se samotnému vzdělávání,“ vysvětluje Lena Mlejnková největší nedostatek, který podle ní ministerský projekt zatím má. „Já si nemyslím, že by to mělo skončit na směrnicích. To je nevýhoda státní správy versus neziskového sektoru, který může dělat postupné kroky,“ dodává Lena Mlejnková.
Střední článek, který chystá Eduzměna
Tématu středního článku se věnujeme i my v Eduzměně, výsledky ze Semil nás proto velmi zajímají a rádi bychom se navzájem inspirovali. Naše právě vznikající Centrum podpory vzdělávání na Kutnohorsku je také otestováním, jak by takový užitečný prostředník mezi ministerstvem a školami mohl vypadat.
Kromě odbřemenění ředitelů od některých nepedagogických činností tak, jak to nabízí i střední článek, který na Semilsku pilotuje MŠMT, nabízí naše Centrum podpory vzdělávání navíc také metodickou podporu a aktivity zaměřené na podporu pedagogiky a zlepšení výuky na školách.
„V rámci Centra chceme nabídnout komplexní podporu služeb pro školy a k jeho přípravě přizýváme také zřizovatele škol z regionu. Kromě odbřemenění ředitelů od některých nepedagogických činností tak, jak to nabízí i střední článek, který na Semilsku pilotuje MŠMT, nabízí naše Centrum podpory vzdělávání navíc také metodickou podporu a aktivity zaměřené na podporu pedagogiky a zlepšení výuky na školách,“ vysvětluje Monika Hrochová, manažerka programu Nadačního fondu Eduzměna.
Eduzměna se školami pracuje už teď, prostřednictvím průvodců. Každá škola v regionu má možnost spolupracovat s průvodcem, který jí pomáhá vytvořit a uskutečnit rozvojový plán, podle toho, co ředitel, učitelé a žáci potřebují. „Nabízíme i další rozvojové možnosti pro školy. Mohou si zažádat o finanční podporu na vlastní projekty, které povedou ke zlepšení kultury školy a přispějí k větší aktivitě žáků a ke zlepšení vztahů,“ popisuje Monika Hrochová.
Učitelé se mohou zapojit do metodických center; pro ředitele je možnost pravidelných sdílecích i vzdělávacích setkání. Nezapomíná se ani na rodiče, pro které organizujeme třeba workshopy nebo setkání v rámci rodičovské kavárny.
Školy mohou využít také již připravenou nabídku pro třídy, ta spočívá ve vytváření vlastních projektů. Děti se tím učí kriticky myslet a řešit problémy, na které narazí. „Učitelé se mohou zapojit do metodických center; pro ředitele je možnost pravidelných sdílecích i vzdělávacích setkání. Nezapomíná se ani na rodiče, pro které organizujeme třeba workshopy nebo setkání v rámci rodičovské kavárny,“ vyjmenovává Monika Hrochová další možnosti zapojení do aktivit Eduzměny.
V Eduzměně už brzy plánujeme nabízet naše poznatky a zkušenosti také do dalších regionů. I proto je pro nás spolupráce s našimi zkušebními regiony nesmírně cenná. Jejich zástupci nám dávají zpětnou vazbu na to, které aktivity Centra, neboli středního článku považují ve svém regionu za klíčové.
