Mám potíže se spaním? Bál bych se být doma sám? Vycházím dobře s lidmi? I takové otázky dostaly děti ze základních a středních škol v rámci unikátního a v Česku zatím ojedinělého sledování duševního zdraví. Exkluzivně pro Eduzměnu ho provedla koncem školního roku SCHOLA EMPIRICA. Zaměřoval se na emocionální rozpoložení žáků a na jejich fyzické a psychické zdraví, které tvoří součást tzv. wellbeingu, tedy životní pohody dětí. Ta je pro jejich efektivní učení a zdravý vývoj zásadní. Výsledky šetření ukazují, že s nějakou formou depresivity nebo úzkosti se potýká každé čtrnácté dítě. Výstupy jsou anonymní, zapojené školy ale s nimi můžou dál pracovat.
„V rámci Eduzměny věříme, že je důležité rozvíjet vztahy a bezpečné prostředí, ve kterém se učení odehrává. S tím souvisí jak stav žáků, tak samozřejmě i pracovníků ve škole. Vzhledem k tomu, že pandemie významným způsobem zasáhla do životů všech a víme, že psychologové začali hlásit nárůst problémů, zajímalo nás, v jakém stavu se žáci vrací do škol po tak dlouhé době. A zároveň jsme věděli, že v Česku se žádná data o wellbeingu žáků nezjišťují. Proto jsme iniciovali toto šetření,“ vysvětluje Zdeněk Slejška, ředitel Eduzměny.
Otázky dostalo na 2000 žáků z 34 základních a středních škol nejen z Kutnohorska, kde Eduzměna v rámci svého pilotního projektu mění vzdělávání k lepšímu. Nejvíc dotazníků vyplnili žáci pátých a šestých tříd základních škol.
Učitelé často mívají pocit, že vědí, které děti mají jaké problémy, vždy to tak ale nemusí být a anonymní prostředí dotazníku může pomoci zachytit ty děti, u kterých problémy nejsou (zatím) tolik vidět.
„V zahraničí je běžné, že se takovéto screeningy dělají. Plošnější mapování toho, jak se děti cítí, umožňují sledovat téma jako takové včetně analýzy jeho dílčích prvků. Vedle toho, že samotná data jsou velmi cenná, je tu ještě několik benefitů: Mohou pomoci problémy detekovat dříve. Učitelé často mívají pocit, že vědí, které děti mají jaké problémy, vždy to tak ale nemusí být a anonymní prostředí dotazníku může pomoci zachytit ty děti, u kterých problémy nejsou (zatím) tolik vidět. Data také mohou napomoci vnímat problém jako reálný a dovést školy k reálné podpoře žáků,“ říká Magdaléna Klimešová z výzkumného týmu SCHOLA EMPIRICA.
Na každé škole byly děti, které by potřebovaly pomoc
Výsledky šetření pomohou zjistit, které děti by pomoc potřebovaly: „Jeden z velkých přínosů je, že kromě zaznamenání stavu v době pandemie je možné detekovat existenci „problematických případů“, kde by se jinak mohlo stát, že se problém odhalí až později, kdy už např. dochází k sebepoškozování, hlubokým poruchám nálad nebo depresivitě. Škole můžeme poskytnout informaci o tom, v jakém jejím ročníku se takové dítě nachází, což jí umožní lépe zaměřit intervence,“ říká Magdaléna Klimešová z výzkumného týmu SCHOLA EMPIRICA.
Největší pozornost podle výsledků šetření potřebují děti, u kterých se často projevují známé symptomy depresivity i úzkostnosti. Takové symptomy zmínilo 3,76 %, tedy 65 žáků z celkových 1730, kteří tuto část dotazníku vyplnili. Častý výskyt „pouze“ symptomů úzkostnosti uvedlo dalších 27 dětí a u dalších 31 žáků vyplněné údaje svědčí o častém výskytu “pouze” symptomů depresivity.
Z té části dotazníku, která měřila, jak děti samy hodnotí svou duševní pohodu, vyplývá, že by si pozornost psychologů pravděpodobně zasloužilo 81 dětí. Vykázaly totiž nízkou míru pozitivního emočního stavu i nízkého pozitivního náhledu na život.
„Víme, že máme skupiny dětí, které jsou v různých oblastech rizikové. A můžeme se tak ve spolupráci s odborníky, např. mobilními týmy duševního zdraví, které v regionu Kutnohorska začínají pracovat, zaměřit na další práci, která by jim mohla pomoci. Zároveň můžeme se školami připravit dlouhodobější intervence, které budou oblasti wellbeingu žáků, ale i učitelů podporovat. Výsledky, které máme nyní k dispozici jsou bohužel poznamenané tím, že nemáme srovnání s daty před pandemií, ale naši experti se pokusili o určité srovnání s výsledky ze zahraničí a tak máme aspoň nějaké vodítko pro další práci,“ říká Zdeněk Slejška, ředitel Eduzměny.
Na Kutnohorsku pomáhají týmy duševního zdraví
Každá zapojená škola dostane individualizovanou zprávu, v rámci které získá „obrázek“ o tom, jak šetření dopadlo a jak si stojí v porovnání s dalšími sledovanými školami. Uvidí i to, jaká je situace u nich, případně kde by mohl být problém. Kvůli zajištění anonymity jim ale výzkumníci dají jen informaci, v jakém ročníku se děti, které by potřebovaly pozornost psychologů, nacházejí. Další postup je pak v režii školy: „Následně si musí udělat zaměřenější screening na svojí škole,“ říká Magdaléna Klimešová z výzkumného týmu SCHOLA EMPIRICA. To je běžný postup i v zahraničí. Screening, který teď v Česku proběhl, nemá sloužit k určení toho, které dítě má úzkost nebo depresi, ale je důležitým preventivním a výzkumným nástrojem. „Protože Eduzměna v návaznosti na toto šetření poskytuje na Kutnohorsku podporu mobilního týmu duševního zdraví, což je v Česku unikátní model.“
Dva mobilní týmy duševního zdraví začaly ve spolupráci s Eduzměnou a díky podpoře Norských fondů na Kutnohorsku působit v červenci 2021. Poskytují psychosociální podporu tam, kde je potřeba. V týmu je dětský psychiatr, klinický psycholog a psychologové s praxí ve školství, speciální pedagogové, sociální pracovníci i specializované zdravotní sestry. Pomůžou tak včas předejít rozvoji psychických onemocnění a podpoří školy při vzdělávání dětí s psychickými problémy, náročným chováním a speciálními vzdělávacími potřebami.
Jsem hrozně ráda, že naše děti v tom dotazníku byly. Že jsme díky tomu už začali pracovat s učiteli, to znamená měli jsme setkání na téma wellbeing. A myslím si, že to je jedno z velkých témat, které se musí letos řešit, aby se to všechno v tom školství posunulo.
„Naše zkušenosti nám ukazují, že v každé třídě je jedno dítě, které trpí nějakou depresivitou nebo úzkostí. Výsledky vyplývající z tohoto šetření to potvrzují, což znamená, že je to zřejmě bude určitý průměr. Nevíme, jestli je to dopad pandemie, nebo jestli je to obecně ve složení těch dětí, ale za mě je to velké číslo,“ vysvětluje Ivana Stará, ředitelka Základní školy Zruč nad Sázavou, a dodává: „Jsem hrozně ráda, že naše děti v tom dotazníku byly. Že jsme díky tomu už začali pracovat s učiteli, to znamená měli jsme setkání na téma wellbeing. A myslím si, že to je jedno z velkých témat, které se musí letos řešit, aby se to všechno v tom školství posunulo, protože jakmile nejste dobře naladěni, tak nemůžete mít žádný posun v čemkoliv, natož ve vzdělávání.“
Duševní pohoda dětí začíná být tématem
Pionýrský výzkum měl ještě jeden pozitivní dopad. Zapojení ředitelé škol si díky němu začali uvědomovat, že je sledování psychické pohody dětí důležité a podporou wellbeingu je třeba se začít více zabývat: „Podpora wellbeingu ve vzdělávání zahrnuje dvě složky – rozvoj dovedností pro péči o vlastní wellbeing a úpravu prostředí tak, aby co nejvíce naplňovalo základní a vývojové potřeby dětí. Jinými slovy, je důležité, aby si děti i ve škole mohly cíleně rozvíjet důležité dovednosti pro život, jako je odolnost vůči stresu, seberegulace, sebeřízení, schopnost navazovat a udržovat funkční vztahy a řada dalších. Školní prostředí by mělo poskytovat dostatek příležitostí pro pohyb a naplňování dalších fyziologických potřeb. Děti by se v něm měly cítit bezpečně (nejen fyzicky, ale i emočně), měly by zde panovat dobré vztahy a v neposlední řadě by mělo také poskytovat dostatek příležitostí k budování pozitivního sebepojetí dětí. Aby se podpora wellbeingu dětí ve školách dařila, je nutné začít s podporou wellbeingu u pedagogů. Spokojený učitel, který se do své práce těší, má potřebné zdroje pro to, aby podpořil wellbeing svých žáků,“ uvádí Lenka Felcmanová z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání.
Měření wellbeingu se bude opakovat na podzim.
