Cílem této studie je provést rešerši a dodatečnou analýzu vybraných problémů v českém vzdělávání a poskytnout podklad pro zacílení opatření podporovaných Nadačním fondem Eduzměna založeným Nadací České spořitelny, Nadačním fondem Avast, Nadací Karla Janečka a Nadací OSF. Účelem není zcela komplexní analýza, ale zmapování vybraných nejdůležitějších problémů na výstupech českého vzdělávání a překážek, kterým čelí jednotliví aktéři ve vzdělávání. Studie ve svém zaměření vychází z obecného tematického zadání Nadačního fondu a jeho předpokládaných možných typů zaměření. Vyšší důraz je tedy kladen na základní vzdělávání a některé problémy středního a předškolního vzdělávání. Vzhledem ke svému účelu se tato studie zaměřuje zejména na problematické aspekty vzdělávání v Česku. Cílem studie je souhrn a identifikace problémů a možných bariér – nikoli návrh řešení či analýza best practices v zahraničí či v regionech. Ty mohou být předmětem dalších analýz.
Studie vychází z existujících zdrojů. Jsou jimi zejména mezinárodní výzkumy (PISA, PIAAC, TIMSS, PIRLS, TALIS) využitelné pro studium vývoje jednotlivých oblastí gramotnosti a kompetencí českých studentů, nerovností ve vzdělávání apod. Dále již zpracované analýzy (výroční, tematické a další zprávy ČŠI, McKensie, OSF, EDUin, ČOSIV atd.), ad-hoc výzkumy realizované v dílčích oblastech vzdělávání, jako je mediální výchova, či mezi specifickými aktéry, jakými jsou aspiranti o učitelskou profesi (např. výzkumy Median, Jeden Svět na školách, Kalibro, SCIO atd.), a také akademické články českých i zahraničních autorů. Tato rešerše byla doplněna 4 skupinovými diskusemi –s experty v oblasti výzkumu a řízení vzdělávání1, s řediteli a zřizovateli škol2, s aktivními učiteli3 a se standardními učiteli4.
Studie je rozdělena na úvod a 5 kapitol. První shrnuje aktuální stav vzdělávacího systému, především co se týká úrovně poskytování znalostí a dovedností dětem. Mezi ty patří mj. průměrná gramotnost v základních oblastech s trendy naznačujícími možné nedostatky vzdělávání na druhém stupni ZŠ, velká diferenciace kvality vzdělávání a závislost výsledků na rodinném původu, omezené znalosti a dovednosti žáků v oblastech jako je mediální gramotnost a jejich omezená občanská angažovanost a důvěra institucím, problémy v uplatnitelnosti z některých typů škol. V neposlední řadě potom fakt, že čeští žáci podle některých mezinárodních srovnání chodí do školy často neradi (což na 2. stupni ZŠ opět souvisí se sociálním statusem) a potýkají se nadprůměrně s problémovými jevy, jako je šikana.
Další kapitoly popisují vybrané problémy, které mohou s problémy na výstupech vzdělávání souviset a které existují na straně učitelů a výuky, rodičů a jejich vlivu na děti a vzdělání obecně a řízení školní soustavy (tedy kooperace MŠMT, zřizovatelů a ředitelů škol).
Studie obsahuje tři typy formálně odlišených textů:
- Shrnutí poznatků z existujících materiálů – psána prostým textem.
- Podrobné analýzy umístěné v šedých boxech. Jedná se o analytické výstupy z existujících datových zdrojů, které autoři zpracovali za účelem rozšíření a doplnění některých poznatků a nedostatečně zmapovaných oblastí v českém vzdělávání.
- Výstupy z kvalitativní části (fokusní skupiny ‒ FG, a hloubkové rozhovory) jsou odlišeny modrým boxem.
První část studie věnující se žákům.
Druhá část studie věnující se rodičům.
Třetí část studie věnovaná učitelům.
Část studie zdroje.
1 Zastoupeni byli odborníci z akademického výzkumu vzdělávání (Jana Straková, Jaroslav Fidrmuc), bývalí vrcholní zástupci MŠMT (Stanislav Štech), zástupci neziskového sektoru (Bohumil Kartous), České školní inspekce (Dana Pražáková), odborníci na práci s učiteli (Hana Košťálová) a odborníci na ekonomiku vzdělávání (Miroslava Federičová).
2 Osm zástupců – ředitelé základních škol z větších a menších měst, zřizovatelé na úrovni velkého města (Praha) a menší obce, zástupce MŠMT.
3 Učitelé aktivní v mimoškolních činnostech, sebevzdělávání pedagogů či v dialogu s nevládním sektorem.
4 Zrekrutováni agenturou NMS, tak aby byly reprezentovány různé typy škol, vyučovaných předmětů, délky zkušeností a velikosti obcí. Bez ohledu na další aktivitu učitele.