.jpg)
Další z krátkých filmů, které natáčíme díky nadačnímu fondu Abakus a jeho grantové výzvě Storytelling, je na světě. Tentokrát vás zveme do Uhlířských Janovic. Videa, která připravuje Viliam Vala, ukazují prostřednictvím příběhů z vybraných škol jejich posuny za poslední čtyři roky.
Základní škola v Uhlířských Janovicích vzdělává více než 650 dětí. S Eduzměnou začala spolupracovat už v době covidových opatření a uzavření škol, kdy se zapojila do online sdílení pro ředitele. „Mohli jsme si říct, jaké máme problémy a zjišťovali jsme, že to, co řešíme na velké škole, řeší i školy malé. Po covidu jsme se začali setkávat opravdu naživo a ta spolupráce už se potom jenom rozvíjela,“ popisuje ředitelka školy Dana Bohatcová. „Důležité pro mě, ale myslím, že i pro ostatní ředitele, bylo to, abychom si uvědomili, že Eduzměna je pro nás partner. Že to není někdo, kdo nás bude kontrolovat nebo kdo nás bude hodnotit.“
Podle analytičky Eduzměny Lucie Soukeníkové vytváří vedení školy podmínky pro spolupráci a rozvoj pedagogů, což se následně promítá do rozvoje a spokojenosti dětí. Učitelé pracují s profesními portfolii, učí tandemově, sdílejí své zkušenosti na pravidelných setkáních a dokáží využít i odbornou pomoc konzultantů a supervizorů. “Jako příklad dobré praxe vnímám také to, že ředitelka školy cíleně pracuje s potřebou dlouhodobého rozvoje a připravuje budoucí předání své role s dostatečným předstihem. Potenciál podpořit kontinuitu rozvoje má současně i spolupráce s regionálním průvodcem,” doplňuje Soukeníková.
Důležité pro mě, ale myslím, že i pro ostatní ředitele, bylo to, abychom si uvědomili, že Eduzměna je pro nás partner. Že to není někdo, kdo nás bude kontrolovat nebo kdo nás bude hodnotit.
Škola se účastnila řady programů od Eduzměny, ať už to byli Patroni, Život chleba nebo Řešíme společnou výzvu. A podle ředitelky Bohatcové byl přínos mimo jiné v tom, že se žáci měli možnost setkat s jinými třídami, které tyto projekty řešily na svých školách. „Oni vlastně při té prezentaci svého projektu museli odpovídat na otázky, které byly často záludné, takže rozvíjeli i svoji komunikační dovednost a zároveň sami mohli klást otázky ostatním,“ popisuje.
Jedna ze tříd si v rámci programu Řešíme společnou výzvu vymyslela projekt venkovní učebny. Svůj plán si děti zrealizovaly od začátku do konce: samy si namalovaly, jak bude vypadat, natíraly lavičky, sehnaly rostliny a stromky. „Venkovní učebna je přínosem pro nás, ale i pro celou naši školu, protože tam můžou chodit děti ze všech tříd,“ usmívá se učitelka Kateřina Benešová.
Učitelé navázali spolupráci se svými kolegy v metodických centrech a účastnili se nejrůznějších školení týkajících se budování třídního kolektivu. Proběhlo také vzdělávání zaměřené na triády. „V rámci spolupráce s rodiči na prvním stupni zavedli společné schůzky rodič, dítě, učitel, které si rodiče moc pochvalují,“ dodává regionální průvodce školy Vít Jezbera. Přínosné byly také inspirativní návštěvy v jiných školách. Například během jedné z nich učitelé načerpali informace o školním parlamentu. Ten se následně podařilo ve škole vytvořit, a zdejší děti tak mají více příležitostí podílet se na životě školy.
Mezi prvním a druhým stupněm vyrážejí žáci na adaptační kurzy, které jsou od rána do večera nabité speciálními aktivitami zaměřenými především na to, aby se děti mezi sebou lépe poznaly. Podle zástupkyně ředitelky Šárky Šichové je tou největší odměnou první školní den, kdy vyučující na chodbách potkávají žáky šestého ročníku, kteří do nové třídy vcházejí s tím, že se nového prostředí a kolektivu nebojí.
Tou největší odměnou pro nás je první školní den, kdy na chodbách nepotkáváme vystrašené výrazy žáků šestého ročníku, ale proti nám jdou děti, které nám z dálky mávají a do té třídy už vchází s tím, že se nebojí.
„Do mého osobního rozvoje Eduzměna asi přinesla hlavně to, že jsem se posunula dál v učení venku,“ říká učitelka první třídy Lenka Kratochvílová. Tomu napomáhá i skutečnost, že v bezprostředním okolí školy je hodně zeleně a park, kde se mohou děti zapojovat do nejrůznějších badatelských činností. Žáky se snaží vést k zodpovědnosti za vlastní učení a pracovat s chybou. „Už od té první třídy pracujeme s nějakými prostředky jako je lupa, která hledá chyby. Pomáhá mi tu chybu najít a opravit a vlastně ji brát jako něco, co mi pomůže v dalším rozvoji,“ doplňuje Kratochvílová.
Grantová výzva Storytelling: o co vlastně jde?
V rámci uzavřené grantové výzvy nadačního fondu Abakus získalo celkem 11 organizací finanční prostředky na to, aby se spojily s profesionálními kreativci a různými formami odvyprávěly svůj příběh. Díky tomu mohou jednoduché a srozumitelné kontury získat i obtížná a komplexní témata, kterým je rozhodně také vzdělávání a jeho systémová proměna, o niž usilujeme. Více o projektu se dozvíte tady. Děkujeme nadačnímu fondu Abakus, že můžeme díky jeho podpoře naše příběhy sdílet!
