„Stresy a ostatní dění ve škole připravují na budoucí život, který není jen růžový. Trocha tréninku dětem neuškodí.“ I takto někteří lidé na sociálních sítích komentovali průzkum Eduzměny mezi žáky na Kutnohorsku. Ti si stěžovali na to, že jsou mnohdy z testů a zkoušení tak vystresovaní, že se ve škole i celý den nedokážou soustředit.
Je velmi důležité rozlišovat mezi stresem pozitivním a stresem negativním, toxickým.
Jak je to tedy se stresem u dětí? Připravuje na život?
„Je velmi důležité rozlišovat mezi stresem pozitivním a stresem negativním, toxickým. Vystavení pozitivnímu stresu nás posiluje a díky němu jsme schopní v budoucnu snadněji překonávat překážky. Toxický stres nás naopak zcitlivuje a činí nás vůči dalším stresům, které přicházejí, méně odolnými. Není tedy pravda, že stres vždycky posiluje, záleží na tom, o jaký stres se jedná," odpověděla Lenka Felcmanová, místopředsedkyně ČOSIV, která se věnuje tématům wellbeingu a podpory dětí s nepříznivými podmínkami.
Každý totiž máme v mozku něco, čemu se říká systém reakce na stres, ten se automaticky spíná s pocitem ohrožení. Když je aktivován hodně, ztrácíme přístup k funkcím mozkové kůry a naše funkční IQ začne klesat. „Hezky to vystihuje lidové rčení ‚chová se jako hlupák‘. Velký stres z nás skutečně dělá hlupáky, to vysvětluje útěk od nehody nebo jiné iracionální chování, které může nastat ve stavu extrémního stresu i u velmi vzdělaného člověka," říká Lenka Felcmanová.
Nejlepším ‚lékem‘ na zvýšený stres dětí ve škole je učitel, který si se svými žáky buduje dobrý vztah.
Děti jsou vůči stresu citlivější, protože nemají tolik zkušeností, jako my dospělí. Systém reakce na stres se u nich proto spouští i u mírnějších stresorů. „Tento systém automaticky tlumí naše kognitivní a exekutivní funkce – to se projevuje sníženým soustředěním, neschopností si vybavit informace z paměti, impulsivitou. Když jsme ve stresu nedokážeme se nic naučit. Pro děti to platí dvojnásob," vysvětluje Lenka Felcmanová a upozorňuje, že v naší zemi má hodně dětí školu stále spojenou s pocitem strachu a ohrožení, což je velký problém.
„Z pohledu dospělého se to možná zdá malicherné, ale děti to prožívají velmi silně. Nejlepším ‚lékem‘ na zvýšený stres dětí ve škole je učitel, který si se svými žáky buduje dobrý vztah. Je předvídatelný, nedělá přepadová zkoušení, nechce děti nachytat při neúspěchu, ale naopak jeho cílem je úspěch každého z nich. To myslím velmi hezky vyplynulo z průzkumu Eduzměny, děti tyto učitele velmi dobře vnímají a oceňují. V jejich hodinách jsou aktivní, chtějí uspět, protože cítí, že jim učitel věří a podporuje je. Mnohem více se naučí a naopak méně zlobí," popisuje Lenka Felcmanová důležitost přístupu učitele.
Když nás šéf ponižuje a kolegové se nám posmívají, z takové práce nejspíše brzy odejdeme. Děti ale ze školy tak snadno odejít nemohou. Proto je velmi důležité systematicky vynakládat úsilí na to, aby ve školách panovaly dobré vztahy.
My dospělí bychom neměli problémy dětí zlehčovat a měli bychom se snažit je vidět jejich očima. „Každý dospělý potvrdí, že vztahy na pracovišti a s vedením jsou stejně důležité, ne-li důležitější než práce samotná. Když nás šéf ponižuje a kolegové se nám posmívají, z takové práce nejspíše brzy odejdeme. Děti ale ze školy tak snadno odejít nemohou. Proto je velmi důležité systematicky vynakládat úsilí na to, aby ve školách panovaly dobré vztahy. To bohužel na některých školách stále ještě není samozřejmost,“ dodává Lenka Felcmanová.
