V nejlepších vzdělávacích systémech je to až 10x více.

Učitelky a učitelé se cítí být společensky opomíjení, přetěžovaní a bez podpory. Mladí lidé do školství příliš nesměřují a pokud ano, tak během prvních tří let praxe každý třetí uvažuje o změně. Hlavními důvody jsou nízké platové ohodnocení, nízká prestiž povolání, konflikty s rodiči a celkové podmínky ve škole. Ve školách působí 44 % učitelů starších 49 let, což může při některých scénářích znamenat, že budeme muset zavřít polovinu škol, neboť nebude, kdo by děti učil.

Část studie Analýza výzev českého vzdělávání, kterou postupně představujeme, věnovaná učitelům pokrývá poměrně širokou oblast. Od přípravy učitelů, včetně problematiky nezájmu o učitelství ze strany mladých lidí, přes postoje učitelů k práci a mapování jejich dílčích kompetencí až po profesní podporou a učitelské praktiky ovlivňujících výsledky žáků. Získáváme tak velmi ucelený obrázek o tom, kde jsou problematická místa v učitelské profesi, která je pro společnost nesmírně důležitá. Kvalitní vzdělání je přímo úměrné kvalitě učitelů. Pokud tedy chceme jako společnost mít kvalitní vzdělávací systém, je nutné, abychom učitele podpořili a zajistili jim podporu, kterou si zaslouží. Je nutné především investovat do lidí a jejich rozvoje.

V analýze, která byla v rámci studie provedena, se potvrzuje, že lepších výsledků v základních gramotnostech dosahují žáci, jejichž učitelé je nenechávají opisovat z tabule, ale podporují je v aktivním zapojení do výuky, zaměřují se s nimi na experimentování, nechávají je prezentovat, využívají skupinové aktivity, poskytují kromě známek i psanou zpětnou vazbu a podporují u nich kritické myšlení. Proto je důležité, aby tyto postupy využívalo co nejvíce učitelů, neboť se ukazuje, že žáci jsou pak schopnější obstát v praxi.

Studie se mimo jiné věnuje i spokojenosti učitelů s jejich prací. V tomto ohledu se ukazuje, že pro učitele hraje klíčovou roli, jestli se mohou podílet na rozhodování o směřování školy. „Vedení školy by mělo být s učiteli v kontaktu a znát jejich potřeby, společně pak určovat cíle a priority školy. Analýza provedená v rámci studie ukazuje, že se jedná o položku s největší sílou efektu na spokojenost učitelů. Usilujeme tedy o to, aby ve školách vzniklo prostředí, které umožní větší zapojení učitelů,” doplňuje Martina Břeňová, ředitelka Nadačního fondu Avast, jednoho ze čtyř spoluzakladatelů Nadačního fondu Eduzměna.

Kromě toho vnímáme jako potřebné zaměřit se na rozvoj učitelů v oblastech reflexe vlastní práce, kolegiální podpory, schopnosti poskytovat formativní hodnocení, ale i v rozvoji metod kritického myšlení, zvládání individualizace výuky či vlastní psychohygieny.

Infografiku si můžete prohlídnout zde. Krátký souhrn komentující část studie zaměřenou na učitele ke stažení zde.
Celou část studie věnující se učitelům najdete zde .

– První souhrnná infografika publikovaná zde .

– Druhá infografika věnovaná žákům publikovaná zde .

– Třetí infografika věnovaná rodičům publikovaná zde .